Po zpomalení zapříčiněném hospodářským poklesem vyvolaným pandemií covidu-19 nabral evropský realitní trh dech a ceny nemovitostí ve většině zemí rychle rostly.
V České republice loni vyšlo pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Po nárůstu o 1,1 ročního platu od roku 2020 se tak Česko řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě. Vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index pro rok 2022.
„Klíčovou vlastností českého realitního trhu byla slabá nabídka nemovitostí. Pro následující rok se očekává, že ceny nemovitostí v České republice stejně jako ve většině analyzovaných evropských států porostou, i když o něco mírnějším tempem,“ odhadl člen realitního týmu Deloitte Jakub Leško.
Na předposledním místě je ve stejném žebříčku Slovensko, kde na koupi velikostně stejného bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu.
„Ve srovnání vybraných evropských metropolí je na tom hůře než Praha, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrného hrubého ročního platu, jen Amsterodam,“ uvedl vedoucí partner ve finančním poradenství Deloitte Miroslav Linhart a dodal, že Nizozemci za byty ve svém hlavním městě vydají 17,7 průměrného platu.
Podle studie vzrostla průměrná transakční cena nových bytů v 18 z 21 analyzovaných zemí. Pokles tak možná potěšil kupce pouze ve Španělsku, Slovinsku a Lotyšsku, nejintenzivnější nárůst oproti tomu zaznamenali Maďaři, a to o 24 procent.
Česko se s přírůstkem 14,4 procenta řadí na čtvrtou pozici a průměrná transakční cena za metr nové plochy tak v tuzemsku činí 3 342 eur (81 929 korun). Nejnižší ceny bytů hlásí Bosna a Hercegovina a nejvíce za metr obyvatelné plochy zaplatí Britové.
Při pohledu na hlavní města v regionu střední a východní Evropy je vidět, že cenové hladiny transakčních cen se pohybují o 20 až 40 procent výše, než je národní průměr.
Nejdražším městem je Paříž, kde se transakční cena nových bytů pohybuje kolem 13 500 eur za metr (330 952 korun). Vysoké průměrné transakční ceny jsou také v Mnichově, Londýně, Oslu, Frankfurtu a Amsterodamu. Největší růst cen zaznamenaly Košice (o 38,2 procenta), ale dobře na tom z tohoto pohledu není Brno (22,4 procenta) ani Praha (20 procent).
Vysoké ceny nemovitostí nahrávají nájemnímu bydlení. Nejdražší nájem je v Paříži a připlatí si také nájemníci v Oslu, Londýně nebo Amsterdamu. Ve střední Evropě je nejdražší průměrné nájemné ve Varšavě.
Součástí studie byly hypotéky a jejich průměrné úrokové sazby. S ohledem na hypotéky byly nejvíce zadlužené domácnosti v zemích západní a severní Evropy. Nejvyšší průměrná úroková sazba hypoték byla v roce 2021 v Polsku, a to těsně pod pěti procenty. V Česku byla průměrná úroková sazba tři procenta a nejnižší hodnotu zaznamenalo Portugalsko.