Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura. Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku s názvem Alles Gute.
Mein Haus
Nedostupnost bydlení je kvůli rostoucím cenám v Německu (pomineme-li pandemii) problémem číslo jedna. Spolková vláda tak dnes zasedá k dlouho očekávanému jednání, kde bude trh bydlení řešit.
Ukazuje se, že Němci bydlí na čím dál menším prostoru – aktuálně připadá v průměru na osobu 41 metrů čtverečních (kde, komu a jak se v Německu bydlí, najdete tady). Navíc rostou ceny nájmů a hlavně ve městech jde už o skutečně zásadní problém.
A lepší to dlouhodobě není ani s dostupností vlastního bydlení. Loni poprvé od roku 1993 klesl počet lidí, kteří žijí ve vlastním, na 42 procent. A to si přitom spolková vláda už před lety dala za cíl tenhle podíl naopak zvýšit. Ministr vnitra Horst Seehofer dokonce před rokem a půl sliboval postavit 1,5 milionu bytů. Podařil se ale jen zlomek.
Vláda teď chce kritickou situaci řešit například tím, že by omezila přeměnu nájemních bytů do těch v osobním vlastnictví. A dalším velkým tématem k jednání bude tvrdý cenový strop pro nájmy. Ten už nyní funguje rok v Berlíně, jeho výsledky však nejsou zázračné. Kritici tak varují, že vláda řeší jen symptomy, ne příčinu. A za tu klíčovou považují skutečnost, že se dost nestaví (kde jsme to už slyšeli?).
Otevíráme
V Německu se začaly otevírat školy a školky. Každá spolková země si řídí postup sama a rozdíly mezi regiony jsou velké. Někde musí děti k výuce s rouškou, jinde ne. Kvůli otevírání škol se mají už zítra začít očkovat i učitelé.
Spolková vláda naopak odložila svůj plán od března poskytnout všem občanům bezplatné testy na koronavirus. A objevují se také první zmínky o tom, jak by mohlo vypadat otevírání ekonomiky. Příští pondělí se třeba mohou otevřít kadeřnictví.
Mimochodem, tyhle kroky přicházejí ve chvíli, kdy se denní počty nově nakažených ve víc než osmdesátimilionovém Německu pohybují okolo pěti tisíc lidí.
„Lidé samozřejmě chtějí, aby byla zase vidět alespoň cesta k tomu, co vnímáme jako normální stav,“ říká k tomu spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Spolková kancléřka nyní spíše mlčí a – jak je jejím dobrým zvykem – vyčkává, co se bude kvůli novým mutacím koronaviru dít dál.
Bude líp
Klíčový index nálady v německém průmyslu podle ifo Institutu stoupá a je nyní nejvýše od loňského října. Nálada mezi manažery je překvapivě vysoko a německá ekonomika je navzdory dlouhému lockdownu robustní hlavně díky oživení průmyslu.
Může za to především vývoj poptávky v Asii, který německým exportérům nahrává. Podniky hodnotí pozitivně jak svou současnou situaci, tak i výhled do budoucna. Nově jsou známé i výsledky průmyslové výroby za minulý rok, kdy meziročně klesla zhruba o desetinu. Největší propad, o celou čtvrtinu, však zažili výrobci aut a autodílů a také producenti oděvů. Tak teď jen, jestli opravdu bude líp.
A Tschuess!
Luxusní značka Bugatti se nehodí do koncernových plánů Volkswagenu. Na cestě k elektromobilitě jsou superauta od Bugatti, které mimochodem loni vykázalo nejlepší rok ve své historii, slepou uličkou. O prestižní značce, která figurovala coby drahý koníček letitého patriarchy koncernu Ferdinanda Piëcha, si to alespoň myslí dnešní vedení společnosti. Bugatti podle něho jednoduše nemá budoucnost.
O tom, že se ve Wolfsburgu snaží vymyslet, co s Bugatti dál, se ví už dlouho. Teď se ovšem nechal šéf Porsche Oliver Blume slyšet, že by tahle otázka měla být vyřešena už do poloviny letošního roku.
Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví prodej Bugatti chorvatské automobilce Rimac. A nejspíš to bude nakonec win-win situace pro všechny. V Rimacu totiž nyní drží patnáctiprocentní podíl právě Porsche z koncernu VW, a pokud by došlo k prodeji Bugatti Chorvatům, výměnou by Porsche mohlo navýšit svůj podíl.
