Žen, které aktivně působí ve vědě a výzkumu, je podle posledních dat stále podstatně méně než jejich mužských protějšků. V Česku je jejich podíl, s necelými 28 procenty, dokonce nejnižší v celé Evropské unii.
Další dobrý důvod, proč mluvit o ženách ve vědě čím dál tím víc. Příklady táhnou a inspirace není nikdy dost. Proto jsme se ve Forbesu spojili se společností L’Oréal, která dlouhodobě podporuje ženy ve vědě, a vytvořili jsme první výběr českých vědkyň.
Nejde však o žebříček, kde bychom porovnávali, kdo je lepší. V tomto případě se redakce Forbesu soustředila na to, aby vybrala zajímavé, inspirativní a aktivní vědkyně napříč obory.
Celkem jsme do výběru zařadili třiadvacet žen, které se věnují nejrůznějším oblastem od matematiky přes fyziku, chemii, biologii, medicínu až po sociologii či jazykovědu.
Najdete mezi nimi například Martinu Benešovou-Schäfer, která v německém Heidelbergu vyvíjí a testuje léky na rakovinu. Je zde také Julie Dobrovolná, která měří stres u astronautů, sportovců i vojáků a která vyvinula speciální zařízení pro měření stresu.
Kateřina Komrsková pak zkoumá neplodnost a snaží se odhalit i to, jak jí předcházet. Socioložka Anna Pospěch Durnová na vídeňské univerzitě zjišťuje, jakou roli mají emoce v politice a společnosti. A například Klára Hlouchová prozkoumává, jak vůbec na Zemi vznikl život a jestli může být i někde jinde.
Svou vlastní práci, osobní cestu k vědě, nejčastější stereotypy, s jakými musely bojovat, ale třeba i to, jak se dá vědou uživit a jestli jsou rozdíly mezi tím, jak ji dělají ženy a muži, popisuje všech třiadvacet českých vědkyň v osobních dotaznících, které najdete u profilu každé z nich.
S některými navíc přineseme v rámci tohoto speciálu i rozhovory, které se budou na webu Forbes.cz objevovat v nejbližších týdnech.
Ukázat chceme nejen na to, jak špičkový výzkum české vědkyně dělají, ale nabourat i jeden z nejčastějších stereotypů, se kterými se často potýkají.
„Vědci jsou často chápáni jako géniové v bílých pláštích,“ říká například Kateřina Sam a takřka stejná slova jsou slyšet i od mnoha dalších žen našeho výběru. Pojďte se tedy s námi podívat, jak mylná tahle představa je a jak je česká vědecká scéna naopak pestrá.
Metodika:
Pro sestavení výběru jsme oslovili přední české vědecké instituce, univerzity a odborné nadace, s jejichž pomocí jsme získali velké množství jmen špičkových odbornic ve vědě a výzkumu. Klíčovou roli pro finální výběr sehrály kromě doporučení například získané prestižní granty a ocenění, citační ohlasy, vystupování v médiích a osvěta širší veřejnosti nebo například vedení vlastních vědeckých skupin.
Samozřejmě je velmi složité porovnávat přínos a práci mezi naprosto odlišnými obory. Finální rozhodování proto nebylo snadné a „pod čarou“ zůstaly desítky dalších špičkových vědkyň. Ve Forbesu se ovšem chceme jejich práci a popularizaci vědy věnovat dál.
