Jeden z klíčových hráčů globálního farmaceutického průmyslu u nás zaměstnává téměř 1600 lidí. Na českou pobočku, která má u nás na starosti uvádění léků na trh a jejich prodej, od listopadu jako nový ředitel dohlíží Mehrdad Doustdar, jehož cílem je mimo jiné přispět ke zlepšení poskytování zdravotní péče v Česku.
Mezi významnými CEO Česka je svým původem rozhodně výjimka. Mehrdad Doustdar má sice rakouské občanství, narodil se ovšem v Íránu. Do střední Evropy jeho rodinu poslalo turbulentní dění na Blízkém východě.
„Narodil jsem se až po revoluci,“ zmiňuje Doustdar události roku 1979, kdy k vládě nastoupila klika duchovních v čele s ajatolláhem Chomejním. „Odešli jsme před mými šestými narozeninami, v průběhu války s Irákem. Pořád si živě pamatuji, jak jsem si den před odletem doma hrál a naši mi řekli: Odjíždíme a tam můžeš v hraní pokračovat.“
Těžko se takovému rozhodnutí divit, neboť konflikt s režimem Saddáma Husajna patřil k mimořádně krutým, zahynuly stovky tisíc Íránců. „Zároveň jsme nebyli uprchlíci, odstěhovali jsme se dobrovolně. Rodiče chtěli, abychom já a mí dva starší bratři vyrůstali v jiném prostředí,“ vysvětluje.
A tak zamířili do Rakouska. „Naši milovali Vídeň a Rakousko z cest, do Evropy jezdili často. Já sám si velmi dobře pamatuji, že jsem byl v Rakousku poprvé jako čerstvě čtyřletý malý turista,“ usměje se Doustdar.
Čímž se oklikou dostáváme k někdejšímu Československu – a hlavně k Praze.
„Táta ji navštívil zhruba před půl stoletím, dávno předtím, než jsem se narodil, než proběhly revoluce v Íránu i u vás,“ líčí Doustdar. „Když jsem mu říkal, že se stěhuju do Prahy, byl z toho ohromně nadšený. Opravdu si to tady zamiloval. Opakoval mi, jak příjemní lidé tady žijí, o jak průmyslově vyspělou zemi jde. Kruh se uzavřel.“
Tady už lze rodinnou kroniku vyměnit za výsostně aktuální téma. Doustdar se k radosti svého otce od listopadu stal novým šéfem české pobočky MSD, globálního hráče farmaceutického byznysu, který je v USA a v Kanadě znám pod značkou Merck & Co.
Pro obří společnost začal před šestnácti lety pracovat ještě jako student v rámci stáže, následně v MSD zastával mezinárodní manažerské pozice. Teď má na starost českou pobočku.
MSD vyvíjí vakcíny a léky proti mnoha vážným onemocněním, zdaleka nejen těm onkologickým. I na tom, jak si Doustdar se svým týmem povede, tak může záviset zdraví vaše i vašich blízkých. A co je hlavní: on sám je přesvědčen, že v Česku existuje opravdu velký prostor ke zlepšení.
Proč zrovna Česko?
Nebylo to tak, že bych si řekl: O. k., chci udělat další krok a povýšit. Chtěl jsem jen tohle místo. Z mnoha důvodů. První je kvůli perspektivě. Česko má za sebou enormní progres, nejen od sametové revoluce, ale i za poslední dekádu, je to opravdu vidět, mimo jiné ve zdravotní péči. Základy tady jsou.
Ale když se do toho podíváme na fakta, třeba délka dožití je pod průměrem EU. A to je jen jedna věc. Pořád zde každý den umírá jedna žena na rakovinu vyvolanou virem HPV – a nemuselo by se to dít, jsou to nešťastná a zbytečná úmrtí. Podobně to platí u dalších druhů rakovin, například rakoviny plic nebo prsu.
Tady všude je velký prostor pro zlepšení, příležitost k tomu mít pozitivní a trvalý dopad. Ode mě, od týmu, od celé firmy. Tohle vědomí, že můžete se svým týmem trvale přispět ke zlepšení životů mnoha lidí, je pro mě mimořádná motivace.
A vaše mimopracovní důvody?
Je to krásné místo pro život. Mimo jiné velmi bezpečné, ale zdaleka nejen to. Nikoli bezdůvodně se Praze říká srdce Evropy, je to jedno z nejkrásnějších měst vůbec, kulturně i historicky se velmi blíží mému domovskému Rakousku. Vidím spoustu podobností, například v jídle, architektuře, celkové mentalitě.
Významné léky, za nimiž stojí MSD
Antibiotika: MSD sehrála klíčovou roli při objevu a vývoji několika antibiotik, která způsobila revoluci v léčbě infekčních onemocnění, mimo jiné při výrobě a distribuci penicilinu. Mezi další významné příklady patří streptomycin na tuberkulózu a erythromycin na bakteriální infekce.
Statiny: první z rodiny inovativních statinových léků na snížení hladiny cholesterolu byl iovastatin firmy MSD schválený v USA v roce 1987
Gardasil: první očkovací látka proti nákaze virem HPV, která brání rozvoji onemocnění vyvolaných některými kmeny tohoto viru, například rakoviny děložního čípku a mnoha dalších.
Favirenz, raltegravir: antiretrovirální léky na HIV/AIDS jako je zlepšily kvalitu života milionů lidí žijících s HIV.
Pembrolizumab: zvyšuje imunitní odpověď těla proti rakovinným buňkám. Lék prokázal pozoruhodnou účinnost při léčbě různých druhů rakovin, včetně melanomu, rakoviny prsu, rakoviny plic a dalších.
Ivermektin: Ačkoli se ivermektin primárně používá jako antiparazitární lék pro zvířata, MSD objevila potenciál ivermektinu k léčbě tzv. říční slepoty (onchocerciázy) u lidí hlavně v Africe a Jižní Americe. Tento průlom měl významný dopad na globální zdraví.
Zároveň jsou tu ale i rozdíly. Když přejdeme k vaší profesi, tak třeba v dostupnosti moderní léčby…
Je to tak. Když se podíváte, jak dlouho to trvá, než se čerstvě zaregistrovaný inovativní lék fyzicky dostane k pacientovi, dělá to v Česku zhruba 500 dní. V Rakousku počítáme přibližně 360 dní, tedy jeden rok. Jistě, je tam mnoho dalších proměnných, ale když se bavíme o průměrné době, pořád tu máme rozdíl v průměru 140 dní.
A to je ohromné číslo. Bavíme se o lécích, které mohou zachránit životy, o zásadní věci pro lidi a celé jejich rodiny. Chceme proto přispět k zlepšení. Znovu to zopakuji: Česko udělalo velký pokrok, zvlášť když ho srovnáváte s některými sousedními zeměmi. Ale když srovnáváte s jinými, tak by to mohlo být lepší.
Co činí onen závratný rozdíl 140 dní?
Vždycky je to mix různých příčin. Zčásti jde o regulatorní záležitost, respektive různá omezení nastavená v rámci systému, musíme se podívat také na to, jakou roli sehrávají ekonomické faktory. Liší se to tedy případ od případu.
Je potřeba udělat nejprve „deep dive“ a zjistit, kde jsou kořeny problému v případě daného trhu a jak to můžeme společně ve spolupráci s ostatními, kterých se to týká, zlepšit.
Hodně našich investic míří do onkologie a imunoonkologie a také do vakcín.
Jakou roli v tom firma typu MSD může sehrát?
Celá oblast poskytování zdravotní péče není hřiště pro jeden tým – je to daleko složitější. Výzvy, před nimiž pacienti stojí, spadají do odpovědnosti různých aktérů a vyžadují společná řešení. Proto nejen my, ale i všichni další důležití hráči musíme spolupracovat, pokud chceme dosáhnout trvalých zlepšení a mít významný dopad na životy lidí.
Když přejdeme k byznysové stránce, jaké časy farmaprůmysl zažívá?
Já osobně jsem velký optimista, protože když se podíváte nazpět, vidíte, čeho jsme dosáhli a jaký vliv máme na léčbu mnoha různých onemocnění. Jako příklad mohou posloužit rakoviny, i oproti období deseti let nazpět jsme u některých už úplně jinde. Očkování za covidu nám zase hodně pomohlo dostat se z pandemie.
A další věc: za celý náš obor vidím, jak moc investujeme do výzkumu a vývoje. Jen v Evropě v roce 2022 farmaceutický průmysl proinvestoval 42 miliard dolarů a my v MSD globálně 13,6 miliardy dolarů. To jsou peníze, které jdou rovnou do výzkumu a vývoje nových inovativních léků.
Jaké jsou vaše aktuální největší investice?
Hodně jich míří do onkologie a imunoonkologie a také do vakcín, které jsou zásadní pro prevenci. Například máme velmi dobré výsledky s naší vakcínou proti nákaze virem HPV či pneumokokům. Koupili jsme velmi slibnou imunologickou společnost Prometheus Biosciences, věnujeme se i dalším infekčním nebo vzácným onemocněním.
Jak ale vyvažujete riziko? Výzkum a vývoj je ohromně drahý…
Začnu jinak. Pro mě osobně je opravdu nejdůležitější smysl této práce. To je důvod, proč to dělám. Chci mít dopad na životy a zdraví lidí, chci, aby žili déle a lépe. Podívejte se sto let nazpět, lidé umírali na nemoci, které jsou již vymýceny. Na roli, jakou sehrála antibiotika, na pokrok v onkologii. To vše je úžasné. Vědět, že jste součástí tohoto velkého příběhu, dává vaší práci obrovský smysl.
Ale zároveň máte pravdu. Výzkum a vývoj je obecně velmi drahá záležitost a investice do této oblasti představují velmi riskantní byznys. Pouze zhruba z jedné až pěti z deseti tisíc zkoumaných molekul se nakonec stane účinný lék. A vyvinout takový lék trvá obvykle mezi deseti a patnácti lety, v průměru to stojí 2,5 miliardy dolarů.
V Česku mají ženy průměrné dožití 84 let, ale z toho jen 62,5 ve zdraví, u mužů pak průměrný věk činí osmdesát let, ale ve zdraví jen 60,9 roku. Je to pro vás téma?
Zásadní. Je důležité žít dlouhý a zároveň zdravý život. My všichni – vy i já – si přejeme obojí. A je to zásadní také z ekonomické perspektivy. Zdraví lidé jsou klíčový faktor pro zdravou ekonomiku, závisí na nich.
I tady chceme přispět. Dám vám jeden příklad: zmínil jsem oblasti, na které se soustředíme, tedy očkování proti rakovinám vyvolaným virem HPV či proti pneumokokům. Očkováním můžeme zamezit tomu, aby někdo onemocněl rakovinou nebo třeba invazivním pneumokokovým onemocněním, tedy přispět k tomu, aby zůstal zdravý. To je cíl, udržet lidi zdravé díky prevenci. Je stejně důležité životy zachraňovat – i je zlepšovat.
Cílem je udržet lidi zdravé díky prevenci.
Jakou máte vlastně v rámci tak velké firmy jako ředitel národní pobočky autonomii?
Pracuji v globální korporaci a jako v každé takové, nezáleží na tom, jestli se bavíme o farmaceutickém průmyslu nebo o čemkoli jiném, naše strategie a vize samozřejmě vychází z globálních zásad společnosti. V tomto směru jsme jedna společnost MSD.
Zároveň – a to je důležité zmínit – globální vedení velmi podporuje nás na lokálních trzích. Pacienti, kterým se snažíme zlepšit životy, totiž žijí v konkrétních zemích a náš cíl je sloužit jim v rozdílných podmínkách. Proto máme svoji autonomii.
Je Česko pro MSD důležité?
Máme v Česku velkou stopu. Zaměstnáváme téměř 1600 lidí, naproti přes ulici jsou kolegové z IT, kteří řeší AI, digitalizaci, virtuální realitu, big data a další. Toto datové centrum a IT hub vzniklo v roce 2014, další podobné máme jako firma už jen v USA a Singapuru. Podle mého názoru brzy nebude ve zdravotnictví jediná oblast bez nových technologií. Proto je tak důležité se jim věnovat a investovat do nich.
Pro MSD jsme také významní tím, kolik našich klinických studií v zemi probíhá. V současné době je jich kolem šedesáti ve více jak 140 zařízeních, se zapojením téměř 900 pacientů. To jsou i v rámci Evropy poměrně vysoká čísla, třeba v Rakousku je do klinických studií MSD zapojeno kolem 300 pacientů. To vše ukazuje na význam, který naše vedení klade na Evropu i Českou republiku.
Jak se jako představitel firmy, která vyvíjí významné vakcíny, díváte na antivax hnutí, jež tak zesílilo za covidu?
Myslím si, že je to velmi nešťastné, ale zároveň to není z historického pohledu nic nového. Už u prvních vakcín, třeba proti neštovicím, tu byli lidé, kteří šířili strach – a to se díváme dekády nazpět. Dělo se totéž. Proto je tak důležité držet se faktů a vědy. A my jsme byznys založený na vědě a faktech.
Čím tedy odpírače očkování přesvědčit?
Rád to zopakuji: Podívejte se, co vakcíny pro lidstvo udělaly. Když jsem já byl dítě, viděl jsem tu a tam jiné děti postižené obrnou a jsem šťastný, že to už je pryč. Nebo pravé neštovice – ty už jsou vymýceny. Vakcíny nám pomohly za covidu, budou mít významnou roli v prevenci určitých typů rakoviny.
Zároveň musíme podporovat „zdravotní gramotnost“, to je úkol pro nás všechny. Lékaře, veřejnost, náš průmysl i další autority v dané oblasti. Abychom zajistili, že lidé dostanou kompletní obrázek a fakta. Musíme stavět na faktech, na datech a vědě a věřím, že i lidé se pak budou rozhodovat na základě těchto dvou faktorů.
Máte pro své působení v Česku nějaký osobní cíl?
Rád bych přispěl k tomu, aby tu lidé neumírali na onemocnění, která už dnes umíme řešit. Například na rakoviny vyvolaném virem HPV. Chci také přispět k tomu, aby pro ty, kterých se to týká, byla léčba dostupnější. Společně se všemi dalšími důležitými orgány a partnery na tom chci úzce spolupracovat. A pokud takto přispěji k lepšímu zdraví lidí žijících v České republice a MSD i já osobně v tom sehrajeme pozitivní roli, budu opravdu šťastný.
