Mezigenerační konflikt v oblasti názorů, životních postojů, hodnot a životního stylu tady byl vždy. Současné mladé generaci to ovšem není lhostejné. „Rádi bychom to změnili. Když ale mladí lidé mluví, starší odcházejí,“ posteskl si za mladou generaci producent a zakladatel platformy Impakt Šimon Šebek na konferenci Forbes Lepší Česko.
Podle Šebka je největším problémem to, že spolu mladá a starší generace nekomunikují. „Pokud nějaký dialog probíhá, tak se děje izolovaně. V tomhle směru jsme proti Evropě hodně zaostalí,“ rozvíjí svou myšlenku Šebek. Důležité je podle něj mít prostředí, kde se generace setkávají. A pokud je to prostředí, kde se obě generace cítí dobře, tak je větší šance na vznik dialogu.
„Mezigenerační diskuse musí být víc a je třeba ji podporovat,“ přidává se student, podnikatel a člen Impaktu Jakub Čech, podle kterého je největším problémem dnešních mladých lidí nedostupné bydlení. „S tím souvisí i neochota politiků dívat se do budoucnosti nad rámec svého politického období,“ konstatuje mladý podnikatel.
Dodává, že hlas mladých není dlouhodobě slyšet, a to nejen v dialogu se staršími, ale i v politice. „Možná si za to můžeme trochu sami, tím, že se tolik neangažujeme ve volbách. Ale v reprezentativních orgánech, které odrážejí společnost, tam by mladí lidé rozhodně měli být,“ myslí si Čech. „Je proto třeba mladým lidem vštěpovat, že je to důležité, aby byli občansky aktivní, a zároveň je učit, jak se můžou angažovat,“ dodává.
Větší aktivitu by u mladých rád viděl i Šebek. „Přál bych si, aby se mladí lidé na své budoucnosti aktivně podíleli a nepřizpůsobovali se tomu, co dělají a navrhují na Západě. Máme spoustu skvělých tvůrců, ale neumíme se prodat. Máme spoustu myšlenek, které přesahují americkou půdu, ale protože s tím nejdeme na veřejnost, kde lidi naslouchají, tak to nedokážeme dostat ven,“ doplňuje ho.
Oba se shodují, že základním problémem je to, jak v Česku přistupujeme ke vzdělávání. „Ve školách jsme stále tlačení do biflování. Přitom konstruktivismus, který vychází i z psychologie, doporučuje, aby učitel studentům přednesl problém a nechal je hledat řešení. Školy vás dnes neučí, jak se učit. Systémově to nebylo nikdy podchycené a to je špatně,“ říká Šebek s tím, že to dnes možná zvládají některé soukromé školy.
Podle Čecha české školství zkrátka neumí studenty připravovat do současné doby. „Vzdělávají je do doby před internetem. Základem je pořád biflování. To se musí změnit. Stát musí po školách chtít, aby učily moderně. Pokud chceme mít mladé lidi, kteří myslí kriticky a umějí se adaptovat na nové technologie, tak je s tím třeba začít hned, aby to za třicet let bylo,“ doporučuje Čech.
Za problém dnešní doby pokládá Čech i to, že většina mladých lidí chce žít v Praze. „Praha není jediná cesta. Podnikat se dá i z regionů. Mladí lidé by se měli snažit změnit i něco ve svých rodných regionech. Je tam i větší šance, že se to povede, než v Praze, protože tam už je všeho dost,“ říká Čech.
Podle něj je to ale částečně i vina měst, která studenty dostatečně nemotivují k tomu, aby po škole neutíkali do Prahy. „Některá města dávají stipendia, která podporují vztah studentů k regionu,“ uvádí pozitivní příklad Čech a dodává, že málokdy města systematicky podporují třeba vysokoškoláky.
Oba řečníci se dostali také k mladým lidem a práci. „Generace mezi dvaceti a třiceti lety vyžaduje jiný přístup. Někteří manažeři si na to ale ještě nezvykli. Mladí lidé můžou i dost makat, ale zaměstnavatel jim musí vytvořit vhodné podmínky, motivovat je a musí se také naučit se k nim chovat jinak, než byly předchozí generace zvyklé,“ je přesvědčený Čech.
„Mnohem raději spolupracuji s lidmi, které třeba několik týdnů nevidím, ale pak mi přinesou perfektní výsledek. Je to mnohem lepší, než když člověk sedí do večera v práci a nic z toho,“ naráží Šebek na potřebu mladých mít flexibilní pracovní úvazky a obecně větší svobodu.