Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. Evropská centrální banka to uvedla ve svém čtvrtečním oznámení.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u Evropské centrální banky bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta.
Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali, protože centrální banka další růst úroků avizovala na minulém zasedání. V názoru na to, zda Evropská centrální banka zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že je zatím nejisté, co bude následovat. Centrální banka, která byla široce kritizována za pomalou odpověď na loňský počáteční prudký růst inflace, je ale pevně odhodlána inflaci „zlomit vaz“.
„Existuje možnost, že příště zvýšíme. Je zde možnost pauzy,“ řekla Lagardeová a dodala, že banka je nezaujatá. Uvedla ale také, že měnový výbor ví, že se blíží ke konci série zvyšování úrokových sazeb.
Evropská centrální banka ze svého prohlášení odstranila jasný náznak dalšího zvyšování úroků, což znamená, že nové zvýšení na zářijovém zasedání by nemělo být považováno za samozřejmost. Inflace v eurozóně se od loňského října snížila na polovinu, s hodnotou 5,5 procenta však zůstává výrazně nad cílem Evropské centrální banky. Na druhou stranu prudce ochladla poptávka po úvěrech a ekonomická aktivita, což ukazuje, že dosavadní zvyšování úroků si vybírá daň na ekonomice. Evropská centrální banka za rok zvýšila výpůjční náklady o rekordního 4,25 procentního bodu.
„Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní,“ uvedla Evropská centrální banka. „Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní úrokové sazby Evropská centrální banka budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ dodala. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce bude Rada guvernérů nadále uplatňovat přístup závislý na příchozích datech.
„Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v Spojených státech dále zvýší tlak na českou korunu,“ řekl obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Zatímco Evropská centrální banka by mohla úroky dále zvýšit, Česká národní banka by naopak už v tomto roce mohla podle některých analytiků úrokové sazby snížit. „Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny,“ dodal Kudla.
