Pojďme chvíli mluvit ve zkratkách. Tou první bude NFT. NFT je zkratka pro „non-fungible token“: nezaměnitelný token, umístěný na blockchainu, v současnosti skloňovaný především jako digitální certifikát o vlastnictví určitého digitálního díla. FOMO je pak zkratka pro fenomén „fear of missing out“ – hrůzu z toho, že zrovna trenduje něco, co by vám mohlo uniknout.
NFT trendují a FOMO před sebou žene davy lidí, kteří se bojí, aby jim ten rozjetý vlak neujel. A tak do něj sypou ohromující peníze s vidinou toho, že se jejich investice zhodnotí. To štve všechny, kteří jsou vůči FOMO efektu imunní.
Obzvláště zajímavé je to s NFT a
FOMO v herním průmyslu. Už v červnu zmiňoval CEO české
blockchainové firmy Tatum Jiří Kobelka, že NFT projekty z celého
světa tvoří na platformě Tatumu největší objem – a podstatná
část z toho patří projektům, které uplatňují NFT v
počítačových hrách.
Od té doby se to celé rozjelo takovou rychlostí, jako když pošlete rychlík plně naložený ocelovými nosníky ze srázu Mount Everestu po kolejích potřených nemrznoucím sádlem. Facebook oznámil vznik svého metaverza a šokovaný svět shledal, že takových metavesmírů už existuje mnohem více a točí se v nich galaktické peníze – protože si v nich lidé nakupují pozemky a předměty právě ve formě NFT.
V herním průmyslu jde o další krok k tomu, jak vyživovat cashflow už jednou prodané hry. Oproti dřívějším mikrotransakcím, díky nimž lidé sypou do hry peníze za pestrobarevnější zbraně nebo brnění pro koně, přitom NFT umožňují investovat do takových věcí i napříč jednotlivými herními vesmíry – a naplňovat tak samotnou definici metaverza.
Kupte si v jedné hře obří bitevní kladivo s nadzvukovou rychlostí úderu a v jiné hře jej prodejte ve formě superrychlých bruslí hráče NHL.
Jenže stejně jako si mikrotransakce vysloužily opovržení (zvlášť v neblaze proslulých případech typu hry Star Wars Battlefront, kdy ničily herní mechaniku čistě tím, že si movitější hráči mohli koupit to, k čemu se jiní hráči museli probít dlouhými hodinami hraní), tak se jiní dívají skrz prsty na probíhající horečku zahrnutí NFT do počítačových her.
Příklady z několika posledních dnů a týdnů v sobě zahrnují oba přístupy: nadšení ze supermoderní technologie, která může videoherní svět rozšířit do nebývale širokých spekter, stejně jako zděšení a opovržení pramenící z možnosti, že celá tahle legrace promění herní svět v něco nepoužitelného.
Pozemků ve virtuálním světě videoherní legendy Petera Molyneuxe s názvem Legacy se ve formě NFT prodalo už za více než čtyřiapadesát milionů dolarů. Což je stejně tak obdivuhodné na jedné straně, jako absolutně děsivé na straně druhé. V Legacy to funguje přitom tak, že hráči mohou ve hře navrhovat věci, které tam pak vytvoří virtuální pracanti v digitálních továrnách, a následně s nimi obchodovat s dalšími hráči.
Abyste se ale mohli téhle byznysimulace účastnit, musíte vlastnit ve hře pozemek a ten něco stojí – platí se za něj místní kryptoměnou LegacyCoin, fungující na blockchainu Etherea. Doposud nejdražší kousek pozemků s názvem London Plot se prodal za 900 tisíc dolarů.
Tvůrce Legacy Peter Molyneux je na jedné straně herní legenda, která má za sebou takové základní kameny videoherního světa, jako je Dungeon Keeper, ale na druhé straně je to chlápek, který už dlouhé roky vymýšlí bombasticky znějící projekty s neuvěřitelnými vlastnostmi, z nichž se nedotáhl ani jeden a z těch nejúžasnějších slibů zbyl výhradně jen Molyneuxův doslovný pláč.
NFT byznys tažený syndromem FOMO tedy
v případě Legacy jede na jedničku. To je jedna strana mince.
Druhá strana mince je, že hra prostě ještě neexistuje, Molyneux
má za posledních několik let pověst slibotechny a veškerá
investice do „the first ever Blockchain Business Sim“
prostřednictvím NFT je tak založena na stoprocentní spekulaci.
Obě strany mince přitom získávají
reálné obrysy v širších dimenzích celého herního světa.
Na jedné straně je kupříkladu NFT aktivita od společnosti Ubisoft s názvem Quartz, popsaná serverem IGN slovy „vyslužte si 600 hodinami hraní hry Ghost Recon Breakpoint helmu, kterou můžete prodat za kryptoměnu“. Na straně druhé je situace, v níž se za tyto věcičky, jejichž cena se má šplhat až na půl milionu amerických dolarů, na digitálních tržištích nenabízí více než mrzkých 21 dolarů.
Obdobně se do toho chtěli pustit i tvůrci hry S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chernobyl, kteří s velkou slávou oznámili prodej NFT, která z hráčů ve hře za potřebný obnos udělají i „metačlověka“. Výsledek se dostavil vzápětí: hráči to dali studiu zbaštit s takovou vervou, že se v médiích brzy objevily zprávy se stejným ilustračním obrázkem, ale informující, že toho bohdá nebude, aby ve hře S.T.A.L.K.E.R. 2 byla nějaká NFTčka.
