České sportovní prostředí bude v příštím roce osvobozeno od škrtů. Boj velkých organizací v čele s Národní sportovní agenturou za zachování výše státní podpory má nakonec šťastné vyústění. Vyhráno však není.

Vláda Petra Fialy cílí příští rok na snížený deficit čítající 252 miliard korun. Šetří se tak, kde se dá. Omezení výdajů se podle odhadů dotkne řady odvětví – od dotací na sociální elektrárny a obnovitelné zdroje přes slevy na jízdném až po vědecké výzkumy a školství. 

Ještě začátkem září se zdálo, že škrty neminou ani rozvoj pohybových aktivit. Navzdory inflaci a přetrvávající energetické krizi bylo sportu vyčleněno v návrhu státního rozpočtu jen 5,2 miliardy.

Meziroční pokles o čtvrtinu se samozřejmě nezamlouval představitelům Národní sportovní agentury (NSA), jejíž samotný chod je dotován z veřejných peněz. 

S podobnou situací zakladatelé NSA pravděpodobně nepočítali, v srpnu 2019, kdy organizace vznikla, totiž proudilo do českého sportu spoustu peněz. Nově vytvořený státní orgán měl odpovídat koncepci SPORT 2025, v níž se vláda zavázala k postupnému navyšování podpory pro pohybové aktivity, a to až na jedno procento z celkových výdajů státního rozpočtu.

Pokud by se koncepce dodržela, mohla by NSA v příštím roce hospodařit s více než 21 miliardami korun. 

Nic takového se však neděje. Od roku 2016, kdy byl koncept schválen, se situace vyvíjí spíše opačným směrem a namísto velkolepých projektů se jednotlivé organizace musely za poslední léta uskromnit. Rok 2019 byl zároveň jediným obdobím, které se přiblížilo dotaci deseti miliard pro sportovní účely.

Rozpočet pro letošek byl naproti tomu nejnižší za posledních sedm let – tedy od doby, kdy nabyl SPORT 2025 platnosti. A v příštím roce mohlo být ještě hůř, navrženou sumu 5,2 miliardy považovala řada funkcionářů za fatální.

„Zkrácení rozpočtu NSA o dvacet pět procent, to je nevídané, neslýchané. Bude to likvidační pro ten sport, pokud ta částka zůstane taková,“ reagoval na snížení podpory místopředseda NSA Roman Brandýs. Podle něj je i suma dosavadních sedmi miliard na hraně, přičemž měla asociace původně přislíbeno 8,6 miliardy.

Proti návrhu se krátce po jeho zveřejnění ohradily i zastřešující organizace, jako je Česká unie sportu, Sdružení sportovních svazů ČR nebo České obce sokolské. Ty daly najevo svůj nesouhlas formou společného dopisu vyzývajícího premiéra Petra Fialu, ministra financí Zbyňka Stanjuru a předsedu NSA Ondřeje Šebka k navýšení prostředků pro rozvoj pohybových aktivit. 

Obrat o 180 stupňů

Předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek nicméně od začátku neviděl situaci zas tak černě a pobouřené reakce ze stran velkých sportovních organizací uklidňoval vyjádřeními, že navrhované výdaje nejsou definitivní a se situací lze ještě leccos udělat.

A měl pravdu. V úterý 26. září, tedy den před finálním jednáním o rozpočtu na vládní úrovni, zavítal premiér Petr Fiala do sídla NSA. 

„Jsem si vědom, že řada sportovních spolků je na pomoci státu existenčně závislá. Lidé, co sportem v mládí projdou, získají návyky k zdravému životnímu stylu, což je bohužel stále méně obvyklé, a je to něco, na co musíme dbát. Moje vláda nechce, aby děti přestaly sportovat, naopak, chceme, aby se sport stal součástí našeho života,“ uvedl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci.

„Definitivnímu rozhodnutí napomohly i argumenty, které předložila NSA, a ukazuje se, že pod vedením pana předsedy Šebka si agentura získává stále větší důvěru, i pokud jde o dotace a rozdělování finančních prostředků. Na základě těchto faktorů bude finální návrh rozpočtu odpovídat letošním prostředkům, tedy 6,9 miliardy,“ dodal premiér. 

Zdá se tedy, že hlasitý nesouhlas a pobouřené reakce ze stran představitelů nakonec padly na úrodnou půdu. Stejný pocit nabyl i předseda agentury Šebek. 

„Potvrzenou částku 6,9 miliardy vnímáme jako velký úspěch, jako maximum možného s ohledem na ekonomickou situaci. Chápal jsem rozhořčení řady lidí ze sportovního prostředí, kteří reagovali na ten návrh. Jsem rád, že je tato krize zažehnána a NSA nebude muset přistoupit k žádným zásadním škrtům, které by byly pro sport bolestivé,“ pronesl s vděkem Šebek v reakci na projev premiéra.  

Není vyhráno

Český sport tak o peníze nepřijde, vyhlídky ale dobré nemá. Nedostatečné prostředky, které jsou poslední roky vyčleněny rozvoji pohybových aktivit, způsobují finanční problémy mnoha organizacím a areálům. A rapidní zvýšení či přiblížení se koncepci SPORT 2025 je podle všeho zatím v nedohlednu. 

„,Někdy v budoucnu to reálné je, my se ovšem musíme dívat jaké má rozpočet možnosti a jak se vyvíjí. Základní předpoklad, abychom mohli o navyšování mluvit, je uvedení věcí do pořádku. Teď jsme rádi, že se při náporu na rozpočet podaří sportu dát stejné prostředky jako letos, s ohledem na to, že většina kapitol bude muset jít rozpočtově dolů. Je to signál toho, že sport bereme vážně a vnímáme jeho důležitost,“ odpověděl premiér na dotaz, zda je podle něj reálné, aby šlo na podporu sportu jedno procento HDP, jak je uvedeno v koncepci z roku 2016.

„Já bych byl ten nejšťastnější šéf agentury, pokud by prostředky byly vyšší, ale pracuji s nějakou realitou a i při vyjednávání o výši rozpočtu jsem argumenty této koncepce vznášel. Na druhou stranu privilegium na garantovaný rozpočet má v tuto chvíli pouze armáda a pochybuji, že sport bude druhý. Budeme o to usilovat, ale nemyslím si, že je to otázka na nejbližší roky,“ doplnil Šebek. 

Peníze ze strany NSA nicméně nejsou jediné finance, které jdou na podporu sportu. Velkou oporou jsou pro organizace i samosprávy – obce a kraje, které přispívají na sportovní činnost. Podle předsedy NSA jde na rozvoj pohybových aktivit v součtu s obecními příspěvky přes dvacet miliard korun ročně, které putují z peněz státu.

Kdo optimismem ani po premiérově obratu tolik neoplýval, byli zástupci zastřešujících organizací. Ti upozorňují na dlouhodobé problémy, které dorovnání letošní podpory nevyřeší. 

„Je dobře, že vláda zastavila významný pokles rozpočtu pro Národní sportovní agenturu. S touto částkou ale současný negativní stav v pohybu a v celkovém zdraví našeho národa nezvrátíme. Sportovní svazy a kluby možná přežijí, své aktivity směrem k dětem ale nebudou moct potřebně rozvinout či posunout. Důležité také bude, kolik neinvestičních prostředků finálně půjde na provoz klubů a svazů,“ reagoval na úterní jednání předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl. 

Stejně to vidí i Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, který zmínil upadající zdravý životní styl a fyzickou zdatnost u dospělých a klesající dětskou pohybovou gramotnost, což podle něj stát dlouhodobě opomíjí. Podle něj si částkou 6,9 miliardy česká společnost současný trend udrží, rozhodně ho však nevylepší.

Financování z veřejných peněz je totiž pro řadu amatérských a mládežnických oddílů skutečně klíčovou položkou v jejich ekonomickém portfoliu.

„Pro naši organizaci je prioritou poskytovat cenově dostupné cvičení a volnočasové aktivity pro lokální děti. Děje se tak i díky dotacím z pražského magistrátu, NSA a naší obce, neboť ty pokryjí provozní náklady a investice do rozvoje areálu. Dětí vzhledem k rostoucí výstavbě stále přibývá, proto je nutné investovat a renovovat areál,“ říká pro Forbes starosta Sokola v Dolních Chabrech Petr Zídek.

„Pokud by nám podpora klesla, budeme nejspíš nuceni vykompenzovat chybějící statisícové příjmy dalším zvýšením příspěvků a pozastavením investic. To je cesta, kterou jít nechceme. Chceme podporovat rozvoj dětí ze všech společenských vrstev. V opačném případě by kroužky byly méně dostupné pro chudší rodiny,“ dodává Zídek.

Jednání o výši státního rozpočtu začala ve středu 27. září. Konečnou verzi, kterou vláda pošle ke schválení do Poslanecké sněmovny, musí kabinet schválit do konce září.