Zdálo se, že evropská energetika by mohla řešit nový a dost nečekaný problém. Vrásky na čele jí v úvodu týdne přidělával puč v africkém státě Niger, kde vojenská junta převzala moc a začala úřadovat.

A to vcelku zostra. Už v pondělí se rozhodla, že omezí vývoz surovin, jako je zlato a uran, a to zejména do Francie, která hlavně uran potřebuje jako palivo pro své jaderné elektrárny.

Kdyby palivo docházelo, musel by se omezit výkon jaderných elektráren, které – pokud běží na sto procent – zásobují elektřinou v podstatě celou Evropu. A to obzvláště v energeticky náročné zimě, která se pomalu blíží a kdy v Německu vlivem politického rozhodnutí už nefunguje žádná jaderná elektrárna.

Situace se ale neukazuje jako vůbec kritická, o čemž svědčí i to, že cena uranu na světovém trhu od převratu v Nigeru a od zákazu exportu této komodity vzrostla jen nepatrně. Spotová cena uranu se zvýšila jen o pár desítek centů na 56,25 USD za libru, což je v přepočtu zhruba 0,45 kilogramu.

Uran přitom před patnácti lety, kdy zaznamenal svá maxima, stál 140 dolarů za libru, tedy skoro trojnásobek. Už i to svědčí o tom, že na trhu je klid.

Vývoj ceny uranu od začátku tisíciletí do současnosti | Zdroj: Tradingeconomics.com

Důvodů, proč se nedostatku uranu kvůli výpadkům z Nigeru nemusíme ani do budoucna příliš bát, je ale hned několik.

  1. Jaderné elektrárny mají zásoby

Každá jaderná elektrárna má zásoby jaderného paliva minimálně na dva roky. To je dostatečný časový polštář pro to nasmlouvat si dodávky uranu z jiných zemí.

2. Niger není jediný producent

Niger má nejkvalitnější rudy v Africe a podle Světové jaderné asociace loni vytěžil 2020 tun uranu, což je asi pět procent světové produkce. V žebříčku světových producentů mu tak patří až sedmá příčka.

Mezi trojici největších producentů uranu se řadí s velkým přehledem Kazachstán, pak Namibie a Kanada. Čtveřici pak uzavírá Austrálie. Uranu ve světě je tedy dost i ve „spřátelených“ zemích Francie.

TOP producenti uranu ve světě | Zdroj: WNA

3. Francie diverzifikuje

Podle francouzské firmy Orano, která na severu Nigeru provozuje uranový důl a podílově vstoupila i do dalších těžebních projektů v Nigeru, francouzské jaderné elektrárny odebírají z Nigeru méně než deset procent uranu.

Francie v rámci energetické bezpečnosti není v dodávkách uranu tedy ani zdaleka závislá jen na jednom státě, navíc deset procent se dá relativně pohodlně nahradit například uranem z Austrálie nebo Kanady.

4. Úzkým hrdlem je obohacování

V současné době je tedy uranu ve světě dostatek, problémem může ale být jeho obohacování. Uran, který se nachází v přírodě, má obvykle poměrně nízkou koncentraci uranu-235 (U-235), který je klíčovým izotopem pro výrobu jaderné energie.

Pro využití uranu jako paliva v jaderných reaktorech je proto třeba ho obohatit: zvýšit podíl izotopu U-235 a snížit podíl izotopu uranu-238 (U-238).

Většina jaderných elektráren používá uran obohacený na úrovni mezi třemi a pěti procenty U-235. Bez obohacení by bylo použití uranu jako paliva pro jaderné reaktory velmi omezené, protože by nebylo možné dosáhnout dostatečně vysoké reakční rychlosti a tím ani dostatečného množství produkované energie.

Podle dat Světové jaderné asociace patřilo v obohacování uranu předloni první místo s 44,5 procenta Rusku, na druhém se umístila Evropská unie s 33,9 procenta (zejména právě Francie) a poté Spojené státy s 15,8 procenta.

Niger si sám podkopává nohy

Faktem je, že vývoz zlata a uranu přináší největší příjmy do nigerské ekonomiky, a pokud embargo brzo neodvolá, uškodí si tím hlavně sobě.

Objem exportu a podíl zlata a radioaktivních materiálů Nigeru v roce 2021 | Zdroj: OEC

Cena elektřiny nereaguje

Evropský energetický trh jako by situaci v Nigeru vůbec nevnímal. Cena elektřiny při ročním kontraktu se stále drží kolem 140 eur za megawatthodinu a kolem této hodnoty stabilně osciluje už od letošního jara.

A to je hlavní z důkazů, že omezení dodávek z Nigeru nemá sílu ovlivnit evropskou energetiku.