Mohl být mezi dvacítkou nejbohatších. Stačilo, aby si Curtis Priem, první technický ředitel společnosti Nvidia, ponechal své akcie společnosti. Místo toho je před lety prodal a většinu získaného jmění věnoval univerzitě Rensselaer Polytechnic Institute, své alma mater.
Curtis Priem se prochází po pódiu a zastavuje se několik metrů od středu, kde koncertní sál univerzity nabízí nejlepší zvuk. V letech 2003–2008 věnoval Priem na jeho výstavbu čtyřicet milionů dolarů. Čtyřiašedesátiletý muž v obleku a červené kravatě dnes gestikuluje směrem k obložení z tisíců dřevěných panelů, starajících se o ideální akustické podmínky.
„Jde o technicky nejvyspělejší jevištní prostor na světě,“ září elektroinženýr, když popisuje místo, které nese jeho jméno: Curtis Priem Experimental Media and Performing Arts Center.
Spadá do mnohem většího závazku vůči Priemově mateřské univerzitě, která se nedávno stala první vysokou školou na světě, kde byl instalován kvantový počítač IBM Quantum System One. Ten by měl být uveden do provozu na jaře příštího roku, kdy se stane základním kamenem nového výpočetního centra, lákajícího na univerzitu špičkové talenty.
Od roku 2001 jí Priem věnoval celkově 275 milionů dolarů a přislíbil dalších přibližně 80 milionů dolarů, jakkoli svůj příspěvek dlouho držel v tajnosti. Ještě méně známý je pak Priemův příběh jakožto vynálezce, který drží téměř dvě stovky patentů a na počátku osmdesátých let se podílel na návrhu vůbec prvního grafického procesoru pro osobní počítače.
Později spoluzaložil polovodičovou firmu Nvidia, kde deset let pracoval jako její první technologický ředitel. Po vstupu společnosti na burzu pak v roce 1999 převedl většinu svých akcií na dobročinnou nadaci, protože usoudil, že jde o „příliš mnoho peněz“, aby si je nechal.
O několik let později ze společnosti odešel, částečně kvůli velmi problematickému prvnímu manželství, které skončilo rozvodem a obviněním jeho bývalé ženy, že se na Priemovi dopouštěla domácího násilí. Do roku 2006 zbývající akcie prodal.
Kdyby si celý svůj podíl ponechal, dosahovalo by dnes Priemovo jmění hodnoty 70 miliard dolarů. Místo toho americký Forbes odhaduje, že Priem disponuje majetkem blížícím se „pouhým“ 30 milionům dolarů.
Spadá do něj i dům za šest milionů dolarů poblíž kalifornského Fremontu, kde Priem žije odříznutý od sítě, s nespolehlivým mobilním připojením a píše do šuplíku manifesty plné rovnic řešících světové problémy, například „opravu Země“.
Komunikuje tak, že rozdává unikátní e-mailové adresy, jako způsob, jak se vyhnout spamu – od roku 2000 prý žádný nedostal. Vlastní také soukromý tryskáč Gulfstream G450, pojmenovaný Snoopy, který si koupil v roce 2021 a nyní ho čtyřikrát ročně využívá k letům na univerzitu.
Proč opustil společnost Nvidia a lituje některých svých rozhodnutí? „Udělal jsem malou šílenost a přál bych si, abych si nechal trochu víc akcií,“ přiznává. Na firmu, kterou spoluzakládal, myslí dvakrát denně – když si nasazuje a sundává hodinky Omega Speedmaster X-33 Mars, firemní dárek k pátému výročí jejího založení.
Univerzita se pro něj nicméně stala místem, kam nejen ukládá peníze, ale kde nachází smysl a útěchu. „Venku se pro mě dělo peklo a univerzita byla mým útočištěm,“ říká Priem o své práci pro školu, kde od roku 2003 působí ve správní radě.
Poté, co se jako dítě stěhoval „po celém východním pobřeží“, se Priemova rodina usadila u Clevelandu, kde bral hodiny violoncella od Donalda Whitea, prvního černošského hudebníka, který hrál ve velkém orchestru. Priem si hraní v orchestru vyzkoušel právě na vysoké škole a za svou kreativitu v elektronickém průmyslu a práci prý hudební průpravě z velké části vděčí.
„Abyste mohli vystupovat, musíte cvičit, ne? A musíte být tvůrčí,“ vysvětluje Priem. „Tak jsem to začal uplatňovat v elektronice a počítačové vědě.“
V roce 1982 dokončil na univerzitě studium elektrotechniky a výpočetní techniky a začal pracovat jako inženýr ve společnosti Vermont Microsystems. Poté působil jako hardwarový inženýr ve firmě GenRad zabývající se testováním elektronických zařízení a později se přestěhoval do Kalifornie, kde strávil sedm let ve společnosti Sun Microsystems.
Nápad na založení Nvidie se zrodil v roce 1993 v restauraci Denny’s v Silicon Valley. Tam se scházel se svým kolegou Chrisem Malachowským a kamarádem Jensenem Huangem, inženýrem, který pracoval ve společnosti LSI Logic. Společně dumali, jak vytvořit lepší čip.
Priem popisuje svou roli v počátcích jako architekta vytvářejícího základní plán, který umožňoval inženýrům navrhovat algoritmy, přičemž pracoval většinou v zákulisí. „Říkalo se: nikdy neposílejte Curtise před kameru a nikdy neposílejte Curtise k zákazníkovi,“ vtipkuje Priem, i když podle Huanga se zákazníky ve skutečnosti jednal skvěle.
V roce 1999 se Nvidii podařily dva zásadní průlomy: vstoupila na burzu s tržní kapitalizací 1,1 miliardy dolarů a představila grafický procesor pro střih videa a hraní her, který posléze změnil podobu počítačového průmyslu. V červenci téhož roku se Priem také oženil se svou první ženou a o dva měsíce později založil rodinnou nadaci, do níž vložil více než tři čtvrtiny svého 12,8procentního podílu v Nvidii – společnosti, jejíž dnešní kapitalizace přerostla bilion dolarů.
Curtis Priem v časech, kdy byl technologickým šéfem Nvidie.
Už o rok později se Priem vrátil na univerzitu, aby za svou práci získal ocenění Podnikatel roku. Právě tehdy věnoval Rensselaer Polytechnic Institute první milion. Ve fiskálním roce končícím v červnu 2002 pak začala nadace Priem Family Foundation vyplácet univerzitě nejméně deset milionů dolarů ročně.
Ve společnosti Nvidia se mu mezitím nedařilo tak dobře. Podle Priema ho doma rozptylovaly osobní problémy a nepřispíval k rozvoji na požadované úrovni. Proto odešel.
Následující desetiletí Priemova života bylo podle jeho slov problematické. Vedle rozpadu manželství pomáhal univerzitě manévrovat z finančních potíží. Priemovy dary nejprve směřovaly na to nejnutnější – najímání vyučujících, renovace budov a laboratorní vybavení.
Následovaly dary na biotechnologické středisko, mezioborová studia a konečně na středisko scénických umění, které bylo otevřeno v roce 2008.
Nápad na dosud největší Priemův příspěvek přišel před několika měsíci na výjezdním zasedání správní rady v kalifornském Carlsbad, kde navrhl novému univerzitnímu prezidentovi, aby se pokusil na školu získat kvantový počítač. O pouhé tři měsíce později škola oficiálně oznámila, že nápad se podaří zrealizovat.
Priemova nadace podle jeho slov kvůli nejnovějšímu příslibu 95 milionů dolarů na převoz počítače do kampusu a zřízení nového centra pomalu „doklouže k nule“.
„Tento víkend je vlastně ukončením činnosti naší nadace,“ prohlásil Priem na slavnostním zahájení, kde vysvětlil zaplněnému sálu, že financování počítače bude posledním velkým darem jeho nadace a vyčerpá většinu zbývajících prostředků. Oznámení učinil vestoje před zářícím „kvantovým lustrem“ – složitým zlatým chlazením, udržujícím kvantový čip tunového počítače na provozní teplotě u absolutní nuly.
Počítač by měl být uveden do provozu někdy na jaře 2024 a bude umístěn pod čtyřmi vitrážovými okny v bývalé kapli.
Priemova rodinná nadace má v současné době majetek ve výši 160 milionů dolarů a podle jeho slov by měla skončit do roku 2031, ale není si jistý, zda peníze vydrží tak dlouho, vzhledem ke všem novým iniciativám, které se na RPI rozhodl financovat. „Nemůžeme přestat utrácet, takže to bude pravděpodobně mnohem dříve,“ říká Priem, který dodává, že „až peníze dojdou, půjdu do důchodu“.
