Jaroslav Róna patří mezi přední české umělce a sochaře. Až do 16. června je v holešovické Trafo Gallery k vidění jeho nová sólová výstava Průzkumník. Umělec tu představuje bronzové plastiky, ale i nová plátna. Ta jsou podle kurátorky Barbory Půtové barevnější než jindy.
U vstupu do galerijního prostoru v Holešovické tržnici stojí dvě velké plastiky v nadživotní velikosti. Vítá vás tu muž se psem, který leckomu může připomínat spíše dravou šelmu, a postava držící tajuplné mořské stvoření.
Právě vstupujete na výstavu předního českého umělce Jaroslava Róny, který tu prezentuje poslední tři roky své práce. V posledních letech jsme jeho dílo mohli vidět na výstavě v domě U Kamenného zvonu pod záštitou Galerie hlavního města Prahy, v Galerii Václava Špály nebo v DOXu.
V holešovické Trafo Gallery sedmašedesátiletý výtvarník, který měl sólové výstavy nejen u nás, ale i v Izraeli, Španělsku nebo Rakousku, přitom původně nic prezentovat nechtěl.
„Výstavě jsem se bránil. Nepříliš rád vystavuji,“ řekl na vernisáži Jaroslav Róna, spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení osmdesátých let, skupiny Tvrdohlaví.
„Žijeme ale odříznutí na vsi, příliš se nestýkáme s lidmi, takže výstavy ve velkých městech jsou příležitostí, jak se potkat s přáteli,“ dodal s jistou dávkou humoru a jako by tím zdravil přední české umělce, herce a kreativce, kteří na vernisáž dorazili.
Absolvent oboru sklářské výtvarnictví na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze tvoří soustavně od osmdesátých let minulého století. Za dobu své tvorby si našel snadno rozpoznatelný rukopis, charakteristický umělecký výraz, ale i témata, která jeho tvorbou prostupují.
„Jaroslav Róna je z podstaty průzkumníkem. Sonduje ve svém osvědčeném rejstříku, ve svém ikonografickém námětovém repertoáru a snaží se přehodnocovat a aktualizovat již zavedená témata, jimž se věnuje od osmdesátých let,“ řekla při zahájení výstavy její kurátorka Barbora Půtová.
Podle ní můžeme novou výstavu rozdělit do čtyř tematických celků. Prvním z nich je válečná problematika a následky destruktivního lidského chování. V plátnech se ale odráží i biblická témata, motivy konfrontace západního světa a světa mimoevropských kultur nebo smrti.
Téma války či vyobrazení postapokalyptického světa není v tvorbě Jaroslava Róny nic neobvyklého. „Vyrůstal jsem v době, kdy doznívala ještě druhá světová válka a pak byla studená válka. A myslím si, že to na mně zanechalo stopy,“ řekl Róna České televizi v roce 2017.
„Zpracovávat téma války a válečného konfliktu pravděpodobně moc smysl nemá – pokud člověk není zrovna Otto Dix a nebyl jako kulometčík v první linii v zákopu. Na světě je hrůzy i bez těch mých obrazů dost. Ale na druhé straně umělecká tvorba si ta témata sama vynucuje…,“ dodal k aktuální výstavě.
Co může podle Barbory Půtové návštěvníky výstavy překvapit, je nezvyklá barevnost prostupující všemi novými olejomalbami. Jak připomíná, autor pražského pomníku Franze Kafky či sochy markraběte Jošta v Brně byl dlouho považován za malíře temných, tísnivých světů.
V nových dílech, která vznikají v Rónově ateliéru ve vesnici nedaleko středočeských Černošic, ale dochází k výraznému barevnému prosycení blížícímu se impresionistickému pojetí obrazu.
„To mě překvapilo asi nejvíce,“ komentuje pro Forbes.cz změnu barevné palety Barbora Půtová, která kromě výstavy stojí i za novou publikací Apokalypsy a vize mapující umělcovy náměty a tvůrčí témata.
Kontrast mezi válečnou tematikou a až naivně optimistickou barevností můžeme vidět například v díle Opuštěný ústav. V něm malíř vyobrazil scénu, kdy se na ruinách zbořené budovy prohánějí dvě opice.
Medúza II., 2021
Ostrovy v mysli, 2022
Potápěč, 2022
Pohádkové město, 2024
Návštěvník tuší, že na místě proběhla situace, která převrátila svět naruby. Obraz má ale zároveň krásně projasněný odstín žluté a modrokarmínové barvy na opičích tělech. „To člověka znejistí,“ myslí si kurátorka. Sama na výstavě doporučuje neminout dílo s názvem Pohádkové město.
„Jaroslava nelze vnímat jednostranně, má optimistický a humorný přístup ke světu, dobře si také uvědomuje, co jsou si lidé schopni navzájem dělat, že člověk dokáže být člověku vlkem. Ví, že i když teď žijeme v komfortu a bavlnce konzumní společnosti, může to být situace dočasná.“
Výstava Průzkumník, na níž kromě barevných pláten na návštěvníky čekají i bronzové plastiky, trvá v Trafo Gallery do 16. června.
