Loni vyrostli trojnásobně a nebrzdí. Majitel značky Živina popisuje, jak nezpomalit ani v časech vysoké inflace a na jaký trend hodlají sázet.

Tahle změna ho osobně potěšila. „Já sám už recepty nepřipravuju. A je to super,“ usměje se Martin Kudera. Zakladatel a majitel značky Živina, která si zpočátku udělala jméno především svým kimčchi, má najednou v týmu personu jiného kalibru: od loňského podzimu je produktovým ředitelem Ondřej Dufek.

Někdejší šéfkuchař karlínské Esky, který otevíral i bistro Šodó v Dejvicích a v životopisu má praxe v michelinských štacích ve Skandinávii či v londýnském podniku Gordona Ramsayho, ukazuje, kam se značka posunula. „Ondra má velký přesah a sám nás oslovil,“ váží si Kudera.

Jídlo do skleničky s rukopisem někoho, kdo prošel michelinskými podniky? To je Živina, model 2024. Firma loni vyrostla z tuctu zaměstnanců na třicet pět, obratově vyskočila z deseti milionů korun na třicet a letos cílí na šedesát milionů, tedy další dvojnásobek.

Mimo jiné proto, že pod Dufkovým dohledem je její portfolio výrazně pestřejší. Základ na tikka masalu nebo kormu, teriyaki glazé, čalamáda…

„Víc jsme si utříbili strategii a misi,“ přiznává Kudera. „Ujasnili jsme si, že naším core byznysem má být především zjednodušování přípravy jídel. Soustřeďujeme se na segment, který usnadňuje to nejpracnější, tedy právě třeba omáčky.“

Soudě dle růstu cílí na správnou oblast. Živina už zdaleka neznamená jen kimčchi, kečupy nebo ovesný nápoj. „Vyrojila se spousta nových bister, restaurací, gastronomie jde celkově nahoru a nese to i efekt, že lidé si chtějí kvalitu dopřávat také doma. Zvlášť ti, na které cílíme, ale nemají tolik času,“ vysvětluje šéf Živiny.

„Naši přidanou hodnotu vnímám v tom, že na sebe bereme nejtěžší část: přípravu základu. Často jde o složitější věci a produkty obsahující spoustu různých surovin, které není vždy úplně snadné sehnat a přichystat,“ dodává.

Markéta a Martin Kuderovi

Značku Živina najdete v distribuční síti Rohlíku, ale spolupracují například s pražskou restaurací Červený jelen, s dalším známým chefem Štěpánem Návratem nebo gastroinfluencerkou Chili Ta.

Příchod Dufka, který hledal změnu z hektického šéfkuchařství, firmu podle Kudery zásadně rozvinul. „Ondra má především talent v práci s lidmi. Když někdo takto rozumí jídlu a zároveň dokáže komunikovat a řídit tým, je to game changer,“ říká Kudera.

„Pro nás není produkt čistě jen sklenička. Jde o balanc mezi jejím obsahem, tím, co všechno jsme z ní schopni uvařit, a taky tím, kdo za skleničkou stojí,“ konstatuje.

Česko má za sebou několik let vysoké inflace zvlášť u potravin, která často vedla k šetření. Živinu to dle jejího zakladatele ale nepostihlo. „Beru to tak, že náš byznys je ještě pořád tak malý, že bychom měli být schopní růst, ať se trh chová jakkoli. A cítíme, že máme kam,“ věří Kudera.

Sám navíc vidí rezervy: „Pokud cílíme na zjednodušování domácí přípravy jídel, je to hodně o vzdělávání, inspiraci. Z jednoho produktu jste schopni udělat víc receptů, ale zákazník o tom musí vědět – jak o šíři portfolia, tak o tom, co z produktů může připravit. Upřímně si myslím, že jsme v tomhle nebyli až tak dobří, proto se na to teď hodně soustřeďujeme,“ zdůrazňuje.

Zároveň se značka poprvé rozkračuje za hranice a spouští expanzi na Slovensko. Jak Kudera přiznává, bude si tamní B2B trh tímto způsobem testovat. „Chceme být připravení z pohledu legislativy, etiket, skladování, logistiky a dalších věcí. Až tohle otestujeme, rádi bychom spustili v dalších letech více zemí najednou,“ nastiňuje.

Pro Polsko a východ Evropy chce pracovat se značkou Živina, která tam je jazykově srozumitelná. „Na západě budeme muset brand buď lokalizovat, nebo udělat jeden globálnější,“ odhaduje s tím, že například do německy mluvících zemích by Živina mohla vstupovat nejdříve v roce 2025.

To vše se děje i díky nástroji, který v Česku obecně nemá dobrou pověst: Živina je velmi aktivní v dluhopisové kampani a podle Kudery tvoří dluhopisy až polovinu jejích zdrojů pro financování růstu. „Samozřejmě nejsme slepí ani hluší, na začátku jsme vnímali, že investování do firemních dluhopisů tu má negativní konotace,“ souhlasí.

„Pro mě to ale z pohledu jak marketéra, tak člověka, který byznysem žije, byla jednoznačná volba, jak podnikání flexibilně a průběžně financovat. A zapojit do něj lidi, kteří naši značku podporují a věří jí,“ objasňuje svůj přístup.

Go big!
Vydání Forbesu Go big!

Živina dokonce podle Kudery díky kampani získala kromě partnerů a větších odběratelů také několik zaměstnanců včetně výrobní manažerky, vystudované technoložky potravin.

„Je to zavazující,“ uznává. „Pro nás je důležité téhle synergie využít i do budoucna. A pracujeme na tom, abychom financování řešili i jinou formou. Nejen nabíráním dluhu, ale třeba i ekvitním financováním skrz podíly a opce.“

Měnit se naopak vůbec nemá to, proč do byznysu vstoupil. Kudera s manželkou Markétou hodně dbají na zdravý životní styl – ráno odstartují kombuchou, mají za sebou testy potravinových intolerancí a střevního mikrobiomu či analýzu DNA. 

„Naše základní trojnožka se proto skládá z chuti, kvality vstupů a celkového vlivu na osobní zdraví,“ vyjmenovává. „Zároveň chápeme, že každý jsme unikát. Proto je za mě mantra jíst všechno a od všeho trochu. V synergii s tím, co je moje tělo schopno přijímat.“